Sbor dobrovolných hasičů v Chobotě byl založen 29.4.1928 jako 51. sbor v blatenské župě. V té době bylo již velmi málo obcí, kde se nenacházel hasičský sbor. Starostou sboru byl zvolen s. Koníček Jan, velitelem s. Češka Josef a jednatelem s. Koch Václav. Sbor se tehdy skládal z členů činných, přispívajících a zakládajících. Celkem to bylo 42 členů. V té době měla obec 30 obytných objektů, ve kterých žilo asi 120 obyvatel.
Činnost sboru se začala rychle rozvíjet a proto se začalo jednat s uzenickými hasiči o koupi stříkačky, kterou měli uzeničtí na prodej. 14.6.1928 byl obchod uzavřen s tím, že náš sbor odkoupil od uzenického sboru stříkačku s příslušenstvím v ceně 8.250 Kčs. Stříkačka byla zaplacena jak z vlastních prostředků, tak i prostřednictvím různých sbírek a půjček.
Bylo třeba získat finanční podporu na zakoupení výstroje a různého hasičského materiálu. Proto začal náš sbor pořádat zábavy a plesy v hostinci u Vaňků, kde byl v provozu mimo jiné i koloniální obchod. V roce 1929 byl založen ženský sbor. Prvního cvičení, kterého se náš sbor zúčastnil, bylo okrskové cvičení v Myšticích konané dne 2.6.1929. Sbor se dostavil v počtu 77 členů a 9 členek.
1. veřejné cvičení v Chobotě pořádal náš sbor 16.6.1929. Byla to pečlivě připravená slavnost, ke které se dostavilo celkem 15 sborů se 115 členy. Při odpoledních cvičeních se v Chobotě sešlo na 400 – 500 diváků. Po skončení cvičení pokračoval program v novém sále v hostinci u Vaňků taneční zábavou. K tanci i poslechu hrála hudba p. Vladyky z Blatné.
V roce 1931 bylo postaveno skladiště, kde stála stříkačka a byl též umístěn různý hasičský materiál.
První výjezd k požáru měl náš sbor 18.8.1933, kdy hořela panská stodola v Hostišovicích. Pro finanční potíže byl náš sbor nucen hledat nové prameny příjmů. Proto se roku 1933 začaly pravidelně pořádat naším sborem divadelní hry. A je nutno podotknout, že ochotníci z Chobota byli oblíbeni i v okolních obcích, kde také často vystupovali s různými divadelními hrami. Dík za to patří především Václavu Šilhavému, který zastával u sboru funkci vzdělavatele a dá se říci, že se své funkce zhostil na výbornou. V roce 1934 bylo také postaveno stavidlo na zadržování vody u Kubátovy zahrady.
Jelikož okolní sbory postupně nakupovaly motorové stříkačky, rozhodl se i náš sbor, že byl mohl takovou stříkačku zakoupit. Začalo se tedy jednat s panem Márou z Tábora. Výsledkem toho jednání bylo to, že 15.12.1936 byla dodána do Chobota motorová stříkačka od firmy Bohumil Mára z Tábora. V četně příslušenství přišla motorová stříkačka náš sbor na 45.000 Kčs.
13.6.1937 se v Chobotě pořádalo okrskové cvičení. Byla to velká událost, při které byla mimo jiné svěcena naše nová motorová stříkačka.
Od roku 1938 veškerá činnost našeho sboru ustala v zhledem k napjatým mezinárodním poměrům. V té době čítal náš sbor 67 členů. (…)
Ze 7. na 8.7.1957 byla veliká bouřka a kolem půlnoci uhodil blesk do stodoly u Převrátilů. Vznikl veliký požár a protože byla ve stodole sláma a otýpky chrastí, bylo nebezpečí rozšíření požáru na okolní stavení. Hadice se táhly z potoka na vsi a ze studny. Během chvíle byl taková liják, že blatenští požárníci brali vodu ze stoky. Přes veškerou snahu požárníků uhasit oheň, shořela stodola celá. Majitele stodoly ranila mrtvice. (…)
Činnost sboru se podstatně vylepšila v roce 1960 a to hlavně díky tomu, že funkci velitele dobrovolného požárního sboru převzal s. Švejda Stanislav. Spolu s ním dozrála generace, která byla ochotná pro sbor obětovat svůj volný čas.
Zdroj: Hasičská kronika
